Poslední dojmy Romana Novotného z letošního závodu Šediváčkův long 2020.
24 ročník Šediváčkova longu skončil. V kategorii, která je tradičně nejvíce obsazena jsme se z 30 přihlášených a 19 dojetých, umístili na 12 místě. Jako umístění, to není nic světoborného, ovšem Šediváčkův long je natolik náročný závod, že už dojet do cíle je úspěch. O tom nás přesvědčil už loňský ročník, kdy mnozí nedojeli ani na konec etapy a museli bivakovat hluboko v orlických lesích. Psi už jim prostě nechtěli dál jít.
Musím být realista, jsem v kategorii nejstarší a utkávat se s mladými vlčáky, kteří každý kopec vyběhnou se psy jako nic, už ani já sám nemohu stíhat. Co je ovšem velmi pozitivní , že jsme doběhli všichni, žádného psa jsem nemusel vypřáhnout a nechat odpočívat . Všichni doběhli v pohodě, bez známek únavy.
.... To si obzvláště cením u mých nejstarších 12 letých psů, kteří už před 2-3 lety závod nedobíhali, protože začali kulhat a jevili velké známky únavy. Svoji roli na tom má změna způsobu tréninku, podávání doplňků, ale hlavně kvalitní granule Forma 360.
Abych se vrátil k Šediváčkovu longu, bivak jsme v pořádku zvládli bylo sice vlhko ,ale pod nulou. Závěrečná etapa z bivaku do cíle závodu, byla na vrcholcích krásně prosluněna, trasa umrzlá a psi běželi nejlépe, nejrychleji a s největší chutí. Škoda, že tato etapa byla poslední. Podle vzestupné tendence jejich formy, by naše umístění mohlo být lepší.
Na další závody jsme měli namířeno do německého Inzellu, který ač v Alpách, byl dnes odvolán, pro nedostatek sněhu. Podle průběhu letošní zimy je další závod ve hvězdách.
Roman Novotný
